Poruchová služba 800 202 700
Nezávislé výsledky testu vody
Vyhledat
Hlášení stavu vodoměruHavárie a výlukyKvalita pitné vody

Technická data

Vodovodní síť | Podzemní zdroje | Kanalizační síť | Čistírny odpadních vod

Vodovodní síť

Charakteristika vodovodní sítě
Vodovodní síť v délce cca 1 314 km, včetně vodovodních přípojek, dopravuje pitnou vodu pro 316 417 obyvatel města Ostravy. 
Distribuce pitné vody:
Délka vodovodní sítě1 023km
Délka vodovodních přípojek291 km
Počet vodovodních přípojek29 106 ks
Počet vodoměrů zabudovaných v síti29 285 ks
Počet čerpacích stanic na síti (ATS)46 ks
Počet úpraven vod1 ks
Počet vodojemů14 ks
Objem vodojemů40 390 m3

Vodovodní síť zahrnuje vodárenská zařízení, která slouží k výrobě, akumulaci a distribuci pitné vody ke koncovému odběrateli.

Tato zařízení jsou z technických a bezpečnostních důvodů nepovolaným osobám nepřístupná, jako je zakázaná i jakákoliv manipulace s vodárenským zařízením, mezi které patří například hydranty, šoupátka nebo hlavní domovní uzávěry, které jsou umístěny v místě odbočení přípojky z hlavního vodovodního řadu.

Vodovod je ve většině případů uložen v zemi a jeho běžnými povrchovými znaky jsou:

Upozornění: žlutá tabulka označuje přítomnost armatury na plynovém potrubí!

Z hlediska zásobování a výškového uspořádání je vodovodní síť města rozdělena do tlakových pásem. Tlakovým pásmem rozumíme část vzájemně propojené sítě pod stejným hydrostatickým tlakem. Jedná se o zónu, která je řízena jedním nebo více objekty na vodovodní síti, které určují stabilní tlak ve spotřebišti vzhledem k jeho nadmořské výšce. V každém tlakovém pásmu je hydrostatický tlak určován některým ze tří způsobů - hladinou vody ve vodojemu, výstupním tlakem z tlakové stanice nebo výstupním tlakem z redukčního ventilu.

Tlak vody ve vodovodním potrubí je závislý na množství odebírané vody ze sítě v určitém časovém okamžiku a na místních tlakových ztrátách ve vodovodní síti a přípojce. Pak hovoříme o hydrodynamickém tlaku, který se na každém místě vodovodu mění v průběhu dne.

Pro vodovody vybudované po 1. lednu 2002, tj. od počátku platnosti zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů, platí následující:

Jaké mohou být příčiny problémů s tlakem vody u spotřebitele?


Podzemní zdroje

Společnost Ostravské vodárny a kanalizace a.s. zásobuje obyvatele města Ostravy pitnou vodou z veřejné vodovodní sítě. 30 až 35% pitné vody vyrábíme z podzemních zdrojů nacházejících se v oblasti města Ostravy. Roční produkce pitné vody z podzemních zdrojů se pohybuje okolo 7,5 až 9,5 mil. m3 vody. 65 až 70% je nakupováno od SmVaK Ostrava, a.s. Jsou to vody povrchové z nádrží Kružberk a Šance.

Význam podzemních zdrojů
Místní zdroje podzemní vody měly a mají pro zásobování obyvatel Ostravy svůj nezastupitelný význam. Pitná voda získaná z podzemních zdrojů je velmi cenným obohacením pitné vody z upravovaných povrchových zdrojů pro své optimální složení z hlediska zdravotnických požadavků. Tato pitná voda obsahuje nepostradatelné minerální látky, které jsou nezbytné pro lidský organismus. Prostorové umístění vodních zdrojů na území města Ostravy minimalizuje přepravní vzdálenosti a zkracuje časy pro zajištění nejnutnějšího zásobení pitnou vodou v případech nouze.

Úpravna vody Ostrava - Nová Ves
Je dodnes největší a nejvýznamnější vodárnou na území města Ostravy. Historie jímání v lokalitě dnešní vodárny sahá podle prvních zmínek až do roku 1885. První jímání podzemní vody v lokalitě bylo realizováno za pomocí jímacích zářezů. Tento způsob jímání byl počátkem 20. století nahrazen jímáním pomocí vybudovaných studen, které byly napojeny na tzv. násoskový systém (jímání pomocí podtlaku v potrubí vytvářeného vývěvou). Přímá předchůdkyně dnešní vodárny byla uvedena do provozu roku 1908. Posléze byl několikrát rekonstruován jak jímací systém na prameništi, tak i technologické vybavení úpravny. V dnešní podobě je podzemní voda k úpravě dodávána ze dvou pramenišť Dubí a Nová Ves. Úprava vody na této úpravně je vícestupňová z důvodu zvýšeného obsahu železa, manganu a amonných iontů v surové vodě. Do vody se dávkuje vápenné mléko pro úpravu pH, polyflykulant ASP 20 Degremot pro zvýšení účinnosti filtrace a chlorová voda pro desinfekci. Úpravna zásobuje hlavně centrální část Ostravy, Mariánské Hory, Přívoz, dolní tlakové pásmo Slezské Ostravy, Hrušov, dolní část Heřmanic a Muglinov.

Pitná voda dodávaná do ostravské vodovodní sítě nejen z tohoto zdroje je hygienicky nezávadná a splňuje všechny požadavky stanovené platným právním předpisem.

Úpravna vody Dubí
Úpravna vody Dubí byla 31.5.2006 odstavena z provozu, prameniště Dubí zůstává nadále v provozu. Způsob úpravy byl shodný s úpravou vody na úpravně v Nové Vsi. Tento zdroj zásoboval část Poruby (nízké pásmo). Rovněž do této vody bylo dávkováno vápenné mléko pro úpravu pH, polyflykulant ASP 20 Degremot pro zvýšení účinnosti filtrace a chlorová voda pro desinfekci.

Vodní zdroj Ještěrka
Městské části Ostravy Radvanice část Horních Bartovic jsou zásobovány pitnou vodou ze dvou částí vodního zdroje Ještěrka. Jímaná voda je částečně provzdušněna na provzdušňovací (aerační) věži, kde se odstraňuje CO2. Vyráběná voda je hygienicky zabezpečována dávkováním chlornanu sodného. Část zdroje pochází z 30 let a druhá část z 50 let 20. století.

Vodní zdroj Důlňák
Vodní zdroj je složen z 5 samostatných částí: Les, Zimnice, Rakovec, Stará a Nová Datyně, které jsou umístěny za hranicí města Ostravy. Historie vodního zdroje sahá až do konce devatenáctého století (1896), kdy bylo zahájeno vybudování rozsáhlého gravitačního systému pro zásobování tehdejšího města Slezské Ostravy. V současné době mimo provoz.

Vodní zdroj Palesek
Historie vodního zdroje Palesek spadá až do 19 století. „Jubilejní vodárna císaře Františka Josefa“, byla slavnostně uvedena do provozu osobně císařem Františkem Josefem dne 4.10.1900. Zdroj zásobuje společně s vodním zdrojem Pešatek část Proskovic, Starou Bělou, část Hrabůvky a Vítkovice. Vyráběná voda je hygienicky zabezpečována dávkováním chlorové vody.

Vodní zdroj Pešatek
Vodní zdroj společně s vodním zdrojem Palesek zásobuje část Proskovic, Starou Bělou, část Hrabůvky a Vítkovice. Vyráběná voda je hygienicky zabezpečována dávkováním chlornanu sodného.

Vodní zdroj II. vodovod
Vodní zdroj byl postupně budován v letech 1930 - 35. Vodovod je složen ze 3 jímacích řadů (s celkovým počtem 36 studní) a 3 čerpacích stanic. Jímaná voda je na čerpacích stanicích zbavována CO2 na aeračních věžích a před čerpáním do sítě hygienicky zabezpečována dávkováním chlorové vody. Zdroj zásobuje Zábřeh, Vítkovice a část Hrabůvky.


Kanalizační síť

                Kanalizační síť v délce cca 970 km, včetně kanalizačních přípojek, odvádí odpadní vody jak od obyvatelstva, tak od podnikatelských průmyslových subjektů.

Odvádění a čištění odpadních vod:
Délka kanalizační sítě795 km
Délka kanalizačních přípojek175,5 km
Počet kanalizačních přípojek17 tis. ks
Počet čerpacích stanic25 ks
Počet čistíren odpadních vod4 ks
Drobné vodní toky17 km
Počet obyvatel napojených na kanalizaci300 927
Z toho s čistírnami odpadních vod253 070

Převážná část kanalizace pro veřejnou potřebu je jednotná. S budováním oddílné kanalizace se začalo u některých nově budovaných sídlišť. Z hlediska odkanalizování je na území města vytvořeno několik kanalizačních systémů s čištěním odpadních vod na ČOV nebo s odváděním odpadních vod přímo do recipientu.

Některé okrajové a částečně i vnitřní části města jsou řešeny jako bezodtokové systémy s žumpami. V rámci asanace staré zástavby vnitřní části města dochází k postupnému rušení žumpového systému. OVAK a.s. má dále ve správě kanalizace v obvodech Michálkovice, Radvanice, Bartovice, Koblov a Krásné pole.

V rámci rozšíření kanalizačního systému společnost spolu se statutárním městem Ostravou vytváří podmínky pro plošné odkanalizování přilehlých oblastí s odvedením odpadních vod na Ústřední čistírnu odpadních vod. Financování je zajištěno spoluúčastí Evropské unie a statutárního města Ostrava v rámci předstrukturálních fondů ISPA.
Stavba doplní stávající systém jednotné kanalizační sítě Ostravy v délce 18 km tak, aby bylo možné přivádět na Ústřední čistírnu odpadních vod odpadní vody ze spádových oblastí Krásné Pole, Polanka a Klimkovice, Proskovice, Stará Bělá, a z části Muglinova.

V současné době také dochází k předávání kanalizačních sítí okrajových částí Ostravy z majetku těchto obvodů do majetku SMO a následně do správy naší spoélečnosti. V rámci tohoto procesu jsou tyto kanalizace opravovány, příp. jsou vytvářeny investiční záměry na rekonstrukci nebo na vybudování nových kanalizačních řadů v oblastech, kde stávající sítě již nevyhovují současným potřebám obyvatel. Jedná se především o obvody Stará Bělá, Polanka, Proskovice, Hošťálkovice. V těchto obcích také dochází k navádění obyvatel na platbu stočného.

Při údržbě kanalizační sítě je využíta moderní technika tlakových a kombinovaných vozů včetně využití kamerového systému ITV700. K monitoringu kanalizační sítě jsou dále využívány i monitorovací stanice s odečtem výšky hladiny, rychlosti proudění, kvality odpadních vod ( pH, vodivost teplota) a s odběrem vzorků. Všechny údaje jsou poté zaznamenávány a přenášeny rádiovou technikou - jsou online k dispozici, což poskytuje okamžitý přehled o kvalitě a množství odpadních vod v části kanalizační sítě.


Čistírny odpadních vod

    K výraznému zlepšení našeho životního prostředí se, mimo jiné, pokoušíme přispět také odkanalizováním většiny ostravských nemovitostí a řádným vyčištěním odvedených odpadních vod na některé z ostravských čistíren odpadních vod.

Celkem provozujeme 4 čistírny odpadních vod na území města:

% čištěných odpadních vod
Heřmanice I0,21%
Heřmanice II0,15%
Michálkovice                                0,50%
Ústřední čistírna odpadních vod99,14%

Ústřední čistírna odpadních vod ( ÚČOV )
Čištění odpadních vod z Ostravy je zajišťováno z 98,86% na mechanicko-biologické Ústřední čistírně odpadních vod v Ostravě-Přívoze. Zde jsou přiváděny odpadní vody z centra města Ostravy, Slezské Ostravy, Muglinova, Kunčic, Kunčiček, Přívozu, Moravské Ostravy, Vítkovic, Mariánských Hor a Hulváků, Nové Vsi, Polanky, Proskovic, Zábřehu, Hrabové, Výškovic, Hrabůvky, Dubiny, Bělského lesa, Nové a Staré Bělé, Hošťálkovic, Lhotky, Petřkovic, Martinova, Poruby, Pustkovce, Plesné, Třebovic a Svinova a rovněž odpadní vody z Vratimova.

Ústřední čistírna odpadních vod v Ostravě-Přívoze, která byla uvedena do provozu v roce 1996, postupně plně nahradila zastaralé a již značně přetížené čistírny odpadních vod v Přívoze, Třebovicích a Zábřehu. Koncepce čištění je založena na mechanicko-biologickém čištění splaškových a průmyslových vod na principu nízkozatížené aktivace s nitrifikací a předřazenou denitrifikací, s odvodňováním anaerobně stabilizovaného kalu na odstředivkách a s automatizovaným systémem řízení technologických procesů. Toto náročné inženýrské dílo s nejvyšší značkou vodohospodářské kvality je v historii města Ostravy ojedinělé a z hlediska životního prostředí umožní se svojí kapacitou 638 000 ekvivalentních obyvatel rozvoj města i v dalších letech.
Se vstupem České republiky do EU se společnost zaměřuje na splnění požadavku obsahu celkového dusíku na odtoku pod 10 mg/l. Připravovaná intenzifikace ÚČOV zajistí, že do roku 2010 bude stanovený limit úspěšně splněn.

ÚČOV čistí odpadní vody: 

Povoleno je dovážet a čistit tyto odpadní vody:

Odpadní vody mající charakter kalu nebo odpadní vody s velmi vysokou koncentrací znečištění jsou anaerobně stabilizovány ve vyhnívacích nádržích, jedná se o následující odpadní vody:

Dovoz těchto odpadních vod zajišťují firmy: SITA Moravia, OZO Ostrava, Ekoaqua a další firmy zabývající se touto činností.

Zájemci o uzavření smlouvy na dovoz výše uvedených odpadních vod musí doložit výpis z obchodního rejstříku nebo živnostenský list, sdělit bankovní spojení, plátci DPH své DIČ.

ČOV Heřmanice I
Mechanicko biologická čistírna odpadních vod na ulici Najzarova v  Heřmanicích.
Tato čistírna čistí odpadní vody z přilehlé obytné zástavby. Je dimenzována pro 1 358 EO.

d

ffdkk

ČOV Heřmanice II
Mechanicko biologická čistírna odpadních vod v bývalém areálu dolu Odra v Heřmanicích.
Tato čistírna čistí odpadní vody z přilehlé obytné zástavby, ubytoven a domova důchodců.
U této ČOV připravujeme rekonstrukci části biologické linky tak, aby i do budoucna byla zajištěna dostatečná efektivita čištění odpadních vod. 

dd

ČOV Michálkovice
Mechanicko biologická čistírna odpadních vod uvedená do provozu v prosinci roku 2002.
Na ČOV je využita technologie dlouhodobé aktivace s vysokou účinností snižování organického znečištění a dusíkatách látek. Je umístěna na ulici Rychvaldská v Michálkovicích. ČOV je navržena a dimenzována pro čištění odpadních vod 3 783 obyvatel z Michálkovic a 1 500 obyvatel Rychvaldu.   

                      

RSS (c) 2004-2010 Ostravské vodárny a kanalizace a.s., Created by FEI VŠB-TUO