Poruchová služba 800 202 700
Nezávislé výsledky testu vody
Vyhledat
Hlášení stavu vodoměruHavárie a výlukyKvalita pitné vody

Laboratoř

Rozbory pitné vody | Rozbory odpadních vodObjednávka rozboru vody | Jiné požadavky

Hydroanalytické laboratoře mají zaveden systém managementu v souladu s ČSN EN ISO/IEC 17025:2005.  Jeho hlavním cílem je zabezpečit trvale vysokou kvalitu a spolehlivost poskytovaných služeb.

Laboratoře jsou akreditovány Českým institutem pro akreditaci o.p.s. pod číslem 1229. Předmětem akreditace jsou chemické, biologické, mikrobiologické a senzorické rozbory vod, chemické rozbory kalů a vzorkování pitných, odpadních, podzemních a povrchových vod.

Nově laboratoře od začátku prosince 2008 nabízejí možnost mikrobiologického rozboru balených vod. Tato služba je zaměřena především na kontrolu kvality balené vody používané ve watercoolerech. Laboratoře tak rozšířením rozsahu akreditace reagují na poptávku provozovatelů těchto zařízení na kontrolu zdravotní nezávadnosti vody vystupující z přístrojů.

Aktuálně platné Osvědčení o akreditaci č. 591/2009 představuje pro zkušební laboratoř oficiální uznání, že je způsobilá k provádění objektivních a nezávislých zkoušek v rozsahu přílohy k Osvědčení o akreditaci.

Součástí systému managementu je pravidelná účast Hydroanalytických laboratoří v programech zkoušení způsobilosti, které jsou organizovány v rámci České republiky i v rámci nadnárodní skupiny Suez Environnement.

Hydroanalytické laboratoře mají  od 1.11.2007 umožněn  flexibilní rozsah akreditace  a mohou tedy průběžně zařazovat aktuální normalizované metody zkoušení v dané oblasti akreditace v případě, že princip měření je zachován.

Laboratoři mohou být přiznány 3 typy flexibility:

Typ 1 - zařazení aktuální normalizované a/nebo technicky ekvivalentní metody za předpokladu, že princip měření zůstává zachován (např. změna názvu a nebo čísla normy)

Typ 2 - modifikace existujících zkušebních metod, norem, rozšíření rozsahu zkoušených parametrů u již akreditovaných metod za předpokladu, že princip měření zůstává zachován (např. úprava postupu metody, např. změna teploty, množství vzorku, tlak atd.)

Typ 3 - vývoj dalších zkušebních metod v rámci akreditovaných zkoušek za předpokladu, že princip měření zůstává zachován (např. aplikaci zkoušky na jinou matrici)

Podrobnější informace podají na požádání pracovníci laboratoře nebo je lze získat  v dokumentu MPA 30-04-07 Flexibilní rozsah akreditace laboratoří na internetových stránkách Českého institutu pro akreditaci o.p.s.

Flexibilní rozsah akreditace je uveden v příloze Osvědčení o akreditaci.

Kdy se přijímají vzorky a jak dlouhá je jejich dodací lhůta?
Laboratoře mají provozní dobu denně od 7 do 15 hodin, vzorky pro mikrobiologická vyšetření jsou přijímány přednostně v pondělí, úterý a středu, po dohodě i v jiném termínu.
O provedení odběrů vzorků nebo analýz se lze dohodnout telefonicky (597 475 844) nebo faxem (597 475 842).

Dodací lhůta je závislá na druhu analyzovaných ukazatelů (tj. použitých technologických postupech rozboru), v případě pitné vody je obvykle 1 týden.

Kontakt na provoz ČOV a laboratoře

Potřebujete rozbor vody?
Pitné?
Odpadní?
Jiné požadavky?

Kolik stojí rozbor vody?
Ceny laboratorních rozborů jsou kalkulovány podle aktuálně platného ceníku součtem jednotlivých položek, které byly v rámci požadovaného rozboru provedeny (podle účelu, k němuž mají výsledky rozboru sloužit). Tyto položky současně s jejich cenami jsou uvedeny v podkladu k fakturaci, přiloženém k faktuře.

Cena kráceného rozboru vody je stanovena na 1 811,- Kč, k níž je připočtena DPH ve výši, stanovené platnou legislativou. Cena rozboru v jiném rozsahu nebo v případě opakování některých ukazatelů je stanovena podle skutečně provedených výkonů a platného ceníku laboratorních služeb společnosti Ostravské vodárny a kanalizace a.s.


Rozbory pitné vody

Je nezbytné v objednávce stanovit, jaký rozsah rozboru bude muset být naplněn, aby bylo možno na základě protokolu stanovit, zda jsou splněny všechny legislativní požadavky, podle nichž se budou výsledky hodnotit viz. pravidla objednávky laboratorních rozborů - např. podle konkrétního rozhodnutí správního orgánu, kterým Vám byla stanovena povinnost předložení protokolu. Objednávka musí mít vždy písemnou trvalou formu (ne fax nebo e-mail).

Z jakého zdroje?
U pitných vod ze zdrojů hromadného zásobování (veřejného vodovodu) je možno podle platné legislativy provádět pro kontrolu jakosti pitné vody tzv. krácený rozbor.
Z jeho výsledků lze usuzovat pouze na shodu složení vzorku vody, odebrané na výstupu (kohoutku), se složením vody, proudící v příslušném vodovodním řadu, a dodržení limitních hodnot analyzovaných ukazatelů, daných platnou legislativou.
Složení vzorku, odebraného na výstupu, by mělo být v příslušných chemických ukazatelích shodné se složením vody v daném vodovodním řadu v rámci obvyklého kolísání složení vody. Chemické, mikrobiologické i biologické ukazatele musí vyhovět požadavkům aktuálně platné legislativy.
Pak lze důvodně předpokládat, že i ostatní chemické ukazatele, průběžně a pravidelně kontrolované provozovatelem vodovodu a orgánem státního zdravotního dozoru, jsou shodné se složením vody ve vodovodním řadu. Neplatí to však o ukazatelích, které mohou být ovlivněny např. materiálem vnitřního rozvodu pitné vody.

U pitných vod z individuálního zdroje (např. ze studny na vlastním pozemku objednatele, z lesního pramene apod.) není zúžený rozsah rozboru (např. pouze mikrobiologická vyšetření nebo krácený rozsah), v žádném případě dostatečný pro posouzení, zda používání této vody nepředstavuje zvýšené zdravotní riziko.
Pak je vhodné postupně odebírat další vzorky z daného zdroje (studny) a provádět analýzu dalších ukazatelů. Tento postup má smysl pouze v případě, že ani jeden z ukazatelů, analyzovaných v předchozím kroku, nepřekračuje limitní hodnoty dané legislativou pro pitnou vodu a výsledky analýzy kteréhokoliv ukazatele nenaznačují možnost trvalé kontaminace zdroje vody.
Konkrétní rozsah rozboru a strategii postupu lze dohodnout s vedením Hydroanalytických laboratoří telefonicky (597 475 842, 597 475 843) nebo při osobní návštěvě.

Požadovaný rozsah rozboru tedy stanoví objednatel buď na základě požadavků platné legislativy (krácený rozsah podle příslušné Vyhlášky), požadavků státního zdravotního dozoru nebo jiného státního orgánu, případně na základě vlastního uvážení podle účelu a předem stanovené strategie postupu odběru vzorků a výběru analyzovaných ukazatelů.

K čemu budou výsledky tohoto rozboru sloužit?
Současně s požadavkem na rozsah rozboru je nutné v objednávce definovat i účel tohoto rozboru tak, aby bylo možno kvalifikovaně rozhodnout o tom, zda stanovený rozsah rozboru tento účel může splnit. Tento účel musí být uveden v Protokolu o provedeném rozboru.

Hodnocení zdravotních rizik je přípustné (podle Zákona 274/2003 Sb.) pouze autorizovanou osobou.

Pro účely průkazu dodržení mezních hodnot podle platné legislativy a hodnocení zdravotních rizik musí být odběr vzorku i následný rozbor proveden laboratoří, která je držitelem Osvědčení o autorizaci nebo akreditaci nebo správné laboratorní činnosti.

Pokud je účelem rozboru vlastní informovanost objednatele bez návaznosti na požadavky státního zdravotního dozoru nebo jiného státního orgánu, může objednatel po příslušném poučení v laboratoři provést odběr sám a akreditace či autorizace laboratoře není podmínkou.

V případě, že vzorek odebírá zadavatel sám, laboratoř neručí za správnost odběru a z toho vyplývající složky rozšířené (celkové) nejistoty výsledků. Viz Pokyny pro odběr vzorků pitné vody zadavatelem.


Rozbory odpadních vod

K čemu budou výsledky tohoto rozboru sloužit?
Je nezbytné předem v objednávce stanovit, jaký rozsah rozboru bude dostatečný pro zjištění, zda jsou splněny všechny legislativní požadavky, podle nichž se budou výsledky hodnotit, přičemž pro různé účely (např. odpadní voda, vypouštěná do kanalizační sítě, odpadní voda, odvážená k likvidaci individuálně, odpadní voda, vypouštěná do potoka, řeky apod., technologická voda, atd.) jsou používány různé legislativní či normativní akty.

Z jakého zdroje?
Odpadní voda je svým složením obvykle významně odlišná od složení vody, která do daného procesu vstupovala. Na tom, jakým podmínkám a jakým kontaminujícím složkám byla vystavena, závisí i její konečné složení. Obsahem jednotlivých složek představuje různou míru zatížení čistírny odpadních vod nebo povrchových toků, do nichž je vyústěna. Znečišťující látky některých typů ji mohou dokonce učinit i nebezpečným odpadem. Proto je nutné znát míru jejího znečištění nejen z legislativních důvodů, ale i proto, aby bylo možno omezit nepříznivé účinky vhodným způsobem čištění odpadních vod, případně ji z procesu obvyklého způsobu čištění vyřadit úplně.
Limitní hodnoty jednotlivých ukazatelů znečištění odpadních vod stanovují legislativní předpisy a kanalizační řády, odvozené od kapacity a typu technologie čištění příslušné čistírny odpadních vod nebo povolených limitů znečištění při vypouštění do povrchových toků.

Rozsah rozboru je tedy stanoven legislativně s ohledem na typ znečištění, který je v daném druhu odpadní vody z hlediska ochrany životního prostředí a funkce dané čistírny odpadních vod podstatný.
Pro stanovení vhodného rozsahu rozboru může být podstatná jakákoliv informace o všech látkách, vstupujících do dané technologie, produkující tuto odpadní vodu, a také o samotné použité technologii.

Hydroanalytické laboratoře společnosti Ostravské vodárny a kanalizace a.s. neprovádějí vzorkování odpadních vod. Tuto činnost vykonávají vyškolení a certifikovaní vzorkaři Střediska měření odpadních vod provozu kanalizační sítě společnosti Ostravské vodárny a kanalizace a.s., vybavení několika druhy automatických vzorkovacích zařízení a pravidelně se zúčastňující porovnávacích akcí v rámci národních programů posuzování způsobilosti laboratoří.
Vzhledem k tomu, že laboratoř neprovádí odběry vzorků, nemůže ručit ani za správnost provedeného odběru a z toho vyplývající složky rozšířené (celkové) nejistoty výsledků.
Pokud chce zadavatel odebírat vzorky vlastními prostředky, viz Pokyny pro odběr vzorků odpadní vody zadavatelem.


Jiné požadavky

V některých případech je potřebné zjistit, zda voda má původ v prasklém vodovodním potrubí, pochází z kanalizace, rozvodu technologické vody nebo z jiného zdroje.

Protože obvykle nelze principiálně určit přímo druh vody, je možné pouze posoudit míru shody ve složení nejméně dvou vzorků – vody podezřelé a vody z předpokládaného zdroje (nebo více zdrojů).
Souvisí s tím potřeba odebrat srovnávané vzorky v co nejmenší možné vzdálenosti a pokud možno současně.

Rozsah analýzy je v tomto případě diktován snahou o co nejefektivnější postup, tj. nejnižší cenu při dostatečném množství informací.
Závisí na složení vody v podezřelém zdroji, na všech materiálech, s nimiž může voda při úniku přijít do styku a také do značné míry na způsobu odběru vzorku.

Proto je nezbytné v těchto nebo jiných nestandardních případech vždy předem s vedením laboratoře problém konzultovat ( tel. 597 475 842, 597 475 843) včetně druhu použitelných vzorkovnic a jejich přípravy.
Nelze vyloučit, že vzorek bude z neznalosti objednatele odebrán do nevhodné nádoby a informačně nejužitečnější nebo dokonce rozhodující parametr nebude moci být vůbec stanoven.

Analogický postup je třeba volit v případě požadavku analýzy technologických vod apod.

Pokyny pro odběr vzorků pitné vody zadavatelem

Výsledky rozboru vzorku vody záleží v převážné míře na správném provedení odběru vzorku. Proto je nutné věnovat odběru vzorku náležitou pozornost a dbát následujících pravidel:

  1. Vzorkovnice pro odběr vzorku poskytuje výhradně laboratoř. Nesprávně připravená vzorkovnice může kontaminovat odebraný vzorek a znehodnotit analýzu. Před odběrem vzorku pitné vody se po desinfekci ústí výtokové armatury ožehnutím plamenem nebo desinfekčním roztokem nechá voda řádně odtéci z vodovodního potrubí po dobu cca 5-10 minut a vzorek se odebírá při nezměněném průtoku. Odebírá se buď z vodovodního kohoutku (směšovací baterie) nebo v místě výtoku vody ze studny apod., tedy tam, kde je nebo bude voda odebírána ke spotřebě.
  2. Vzorek určený pro chemický rozbor se odebírá do skleněných nebo polyethylenových vzorkovnic, poskytnutých výhradně laboratoří, které se naplní až po uzávěr. 
  3. Vzorky pro stanovení chuti a pachu se odebírají do samostatných skleněných vzorkovnic, poskytnutých výhradně laboratoří, a plní se až po hrdlo.
  4. Vzorek určený pro mikrobiologický, případně biologický rozbor se odebírá do skleněné sterilní vzorkovnice, poskytnuté výhradně laboratoří (od převzetí vzorkovnice v laboratoři do odběru nesmí uplynout více, než 7 dnů), kde pod skleněnou zátkou musí zůstat vzduchová bublina. Hladina vzorku by měla být asi 20 mm pod zátkou.
  5. Při odběru vzorku pro mikrobiologický a biologický rozbor se musí dbát na sterilitu odběru. Zátka se sejme i s alobalem, drží se směrem dolů a v žádném případě se nikam neodkládá. Dotýkat se přitom lze jen horní částí zátky kryté alobalem a vnějšího povrchu vzorkovnice.
  6. Pokud nelze odebraný vzorek vody dopravit do laboratoře bezprostředně po odběru, musí být skladován v temnu v chladničce při teplotě 2 až 5°C.
  7. Do laboratoře se vzorky dopravují ve dnech pondělí, úterý v době 7.00-15.00 hod a ve středu v době 7.00-13.00 hod.
  8. O provedeném odběru vzorku musí být v době odběru a na místě odběru pořízen trvalý písemný záznam, v němž musí být uvedeno kým (jméno a příjmení, příp. funkce), kdy (datum a čas, na jakém odběrovém místě (přesná lokalizace tak, aby bylo možno odběr opakovat) a za jakých okolnost byl odběr proveden.

Pokyny pro odběr vzorků odpadní vody zadavatelem

Výsledky rozboru vzorku odpadní vody záleží v převážné míře na správném provedení odběru vzorku. Proto je nutné věnovat odběru vzorku náležitou pozornost a dbát následujících pravidel:

Strategie odběrů vzorků (ČSN EN ISO 5667- část 1)
Určení cílů: základním cílem je vhodným výběrem míst, časového rozložení a způsobu odběru vzorků dosáhnout toho, že soubor výsledků analýz odebraného setu vzorků bude s dostatečnou správností charakterizovat skutečné rozložení úrovní sledovaných ukazatelů v daném objemu vody, kalu apod.
Hlavními typy cílů jsou měření k řízení jakosti (např. pro účely kontroly příslušných správních orgánů), měření k charakteristice jakosti (např. dlouhodobé sledování pro zjištění trendů) a identifikace případných zdrojů znečištění.
K určení potřebného rozsahu je důležitý mimo jiné i výsledek a závěry vizuální prohlídky.
Důvody pro odběr vzorků jsou např. kontrola vhodnosti složení surové vody pro úpravu na vodu pitnou, kontrola dodržení ukazatelů různých typů vod, limitovaných příslušnou legislativou, zjištění míry shody mezi dvěma typy vzorků pro zjištění vzájemného ovlivnění (tzv. rozlišení vod), ověření kontaminace (případně jejího zdroje) povrchových, odpadních nebo podzemních vod, kontrola míry znečištění odpadních vod za účelem úplaty za jejich čištění, atd.

Výběr míst a času odběrů: výběr je v některých případech určován již legislativně – např. prováděcí předpisy v oblasti kontroly kvality pitné vody nebo vyčištěné odpadní vody, vypouštěné do recipientu, stanovují poměrně přesně četnost odběrů a jejich rozložení v čase, přičemž v některých případech stanovují i přesná místa odběru. Pokud takto stanoven výběr míst a času odběrů není, přihlíží se mimo cílů také ke konkrétní situaci na místě (může jít např. o řešení havárie), prognóze daného monitorovaného stavu.

Výběr rozsahu stanovovaných ukazatelů: výběr je opět v některých případech taxativně určen příslušným prováděcím předpisem. Není-li tomu tak nebo by nebyl dostatečně charakterizován sledovaný stav, je potřeba rozhodnout o doplnění rozsahu stanovovaných ukazatelů tak, aby všechny cíle byly splněny. To platí zejména v případech řešení havarijních stavů ať v oblasti zdrojů, úpravy nebo distribuce pitné vody ve všech jejích podobách (např. i vody teplé), tak v oblasti ekologických havárií.

Výběr vhodných metod: prvním úkolem je výběr metod, vhodných pro stanovení vybraných ukazatelů tak, aby byly splněny stanovené cíle.
Na to navazuje výběr vhodné odběrové techniky, která zajistí, že nedojde jejím vlivem k jakékoliv změně složení odebíraných vzorků (kontaminací složkami použitých materiálů, sorpcí na konstrukčních částech, přicházejících do styku s odebíraným vzorkem, diskriminací fází, z nichž se vzorek skládá – např. sedimentací tuhé fáze v některých místech odběrové soupravy apod.).

Určení času a doby trvání jednotlivých odběrů: Tento krok je nutný k zajištění relevantní informace o kolísání úrovně sledovaných ukazatelů v čase. Doba jednotlivého odběru musí být dostatečně krátká a je odvozena např. od rychlostí změn průtoku.
Naopak pro sledování průměrné kvality formou slévaných, časově vážených vzorků, je nutné, aby jednotlivé části (dílčí odběry), z nichž se výsledný vzorek skládá, byly odebírány proporcionálně (úměrně průtoku).

Statistická hlediska: pokud není vzorkovací program stanoven legislativně, je vhodné pro jeho určení použít vhodných statistických metod. To platí zejména při kontrole kolísání kvalitativních ukazatelů v čase a vhodné postupy jsou odlišné pro případy nahodilého kolísání v rámci ustáleného stavu, periodického kolísání nebo sledování časových změn např. po ekologické havárii, její sanaci apod.

Souběžné měření průtoku: smyslem je postihnout závislosti změn úrovní jednotlivých kvalitativních ukazatelů na změnách průtoku a odlišit je tak od změn čistě časových.
Druhy vzorků: odběry mohou být jednorázové, periodické v určených časových intervalech (závislé průtokově nebo objemově), spojité při určeném nebo proměnlivém průtoku, řadové odběry vzorků ( v hloubkovém nebo plošném profilu), odběry směsných vzorky, velkoobjemové odběry.

Záznamy a označení vzorků - nedílnou součástí odběru vzorků je záznam o podmínkách odběru, tj. přesném určení odběrového místa, času odběru, způsobu odběru a získání průměrného vzorku, použité vzorkovací technice (vzorkovače, vzorkovnice), následné manipulaci se vzorkem (konzervace, transport, uchovávání do zpracování), identifikaci vzorkaře.
Současně je důležitý popis skutečného stavu na místě odběru, záznam průtoku, v některých případech souběžná pozorování (např. pěnění na toku, veškeré senzorické vjemy, případný úhyn živočichů atd.).
Vzorkovnice pro odběr vzorků poskytuje laboratoř. Nesprávně připravená vzorkovnice může kontaminovat odebraný vzorek a znehodnotit analýzu. Odebrané vzorky musí být na vzorkovnici označeny takovým způsobem, aby nemohlo dojít k jejich záměně a aby označení bylo dostatečně trvalé a jednoznačné. Jako vzorkovnice obecně nesmí být použity nádoby určené pro poživatiny nebo podobného tvaru, aby nemohlo dojít k záměně.

Vzorky pro základní chemický rozbor odpadních vod (pH, BSK5, CHSK-Cr, nerozpuštěné látky, rozpuštěné látky, veškeré látky) se odebírají do dvoulitrových polyethylenových vzorkovnic.

Vzorky pro stanovení fenolů se odebírají do 250 – 500 ml skleněných vzorkovnic. Vzorky se konzervují (kyselinou fosforečnou v množství 0,1 ml na 100 ml vzorku) nebo se skladují v temnu a chladu při teplotách 2–5°C. Vzorkovnice se označují nápisen „FENOLY“.

Vzorky pro stanovení kyanidů se odebírají do 100 ml polyethylenových vzorkovnic. Vzorky se skladují v temnu a chladu při teplotách 2–5°C, a posléze přípandě konzervují. Vzorkovnice se označují nápisem „KYANIDY“.

Vzorky pro stanovení NEL, EL se odebírají do jednolitrových skleněných vzorkovnic se skleněnou zátkou. Vzorky se nekonzervují, mohou se skladovat při teplotě 2-5°C v temnu po dobu 24 hodin. Vzorkovnice se označují nápisem „NEL“.

Vzorky pro stanovení kovů se odebírají do polyethylenových vzorkovnic s nápisem „KOVY“, o objemu 100 ml až 1 litr podle požadovaného počtu a druhu stanovovaných prvků. Vzorky pro stanovení rtuti se odebírají do skleněných 100 ml vzorkovnic.

Vzorky pro stanovení AOX se odebírají do skleněných vzorkovnic, které se zcela naplní, tj. bez vzduchové bubliny. Jestliže je nutno vzorek uchovat, skladuje se po přídavku siřičitanu a kyseliny dusičné v temnu při 2-5°C.

Doprava a skladování: během přepravy se vzorkovnice ukládají do transportních obalů (přepravky, kabely, chladicí boxy apod.) tak, aby byly chráněny proti rozbití nebo ztrátě vzorku. Při mrazivém počasí je nutno chránit vzorkovnice před zmrznutím a naopak v letním počasí nedopustit jejich oteplování. V případě, že vzorky nelze dopravit do laboratoře bezprostředně po odběru, je nutné je skladovat v temnu při teplotě cca 2-5°C, nejdéle však 24 hodin.

RSS (c) 2004-2010 Ostravské vodárny a kanalizace a.s., Created by FEI VŠB-TUO